Zkratky jako 4×4, AWD nebo FWD najdeme v technických specifikacích téměř každého vozu. Co ale doopravdy znamenají a jak ovlivňují chování auta na silnici i v terénu? V našem přehledu vám podrobně vysvětlíme rozdíly mezi jednotlivými pohony kol.
FWD – Pohon předních kol
FWD neboli Front-Wheel Drive je pohon předních kol, což znamená, že hnací síla motoru je přenášena výhradně na přední nápravu. Jde o nejrozšířenější typ pohonu, který najdeme zejména u menších a středně velkých osobních automobilů.
Tento systém je technicky jednodušší, levnější na výrobu i údržbu a umožňuje kompaktní konstrukci vozu. Díky tomu, že celý hnací systém (motor, převodovka, diferenciál) je soustředěn vpředu, šetří prostor pro posádku a zavazadla. A co víc – přední pohon se vyznačuje velmi dobrou stabilitou při jízdě na kluzkém povrchu, protože zatížení hnacích kol je vyšší (vlivem motoru vpředu), což zlepšuje trakci.
Nevýhodou může být horší schopnost přenosu výkonu při dynamické jízdě – u výkonných aut může dojít k tzv. torque steeru, tedy stáčení volantu vlivem rozdílného zatížení kol při záběru. Také v terénu je FWD značně limitován.
RWD – Pohon zadních kol
RWD (Rear-Wheel Drive) znamená, že hnací síla putuje na zadní nápravu. Tento systém bývá typický pro sportovní vozy, prémiové limuzíny nebo klasická terénní vozidla. Mezi hlavní výhody RWD patří vyváženější rozložení hmotnosti mezi přední a zadní nápravu (díky tomu, že motor je vpředu a pohon vzadu), což přispívá k lepší jízdní dynamice, přesnějšímu řízení a celkově sportovnějšímu charakteru jízdy.
RWD je však náročnější na řízení v kluzkých podmínkách – v zimě nebo na mokré vozovce se zadní náprava může snadněji dostat do smyku. Proto je tento pohon často kombinován s moderními systémy kontroly trakce, stabilizace a elektronickými diferenciály.
Z hlediska konstrukce je RWD složitější a vyžaduje kardanový hřídel, což může zabírat místo v interiéru a zvyšovat hmotnost vozidla.
AWD – Trvalý pohon všech kol
Zkratka AWD (All-Wheel Drive) označuje systém trvalého pohonu všech kol, kdy je hnací síla neustále rozdělována mezi přední a zadní nápravu – obvykle pomocí mezinápravového diferenciálu. Tento pohon je běžný u moderních SUV, crossoverů nebo některých osobních vozů vyšší třídy. Mezi přednosti AWD patří vyšší bezpečnost, stabilita a trakce za všech povětrnostních i povrchových podmínek.
AWD systémy mohou být symetrické i asymetrické – v závislosti na konkrétní konstrukci rozdělují výkon rovnoměrně nebo s preferencí jedné nápravy (například 40:60). Díky tomu jsou vhodné jak pro každodenní provoz na silnici, tak pro občasný výjezd mimo asfalt.
Mezi technologicky nejvyspělejší AWD systémy patří například quattro od Audi, xDrive od BMW nebo 4MATIC od Mercedes-Benz, které využívají aktivní řízení točivého momentu, elektronicky řízené spojky a v některých případech i vektorování točivého momentu pro zajištění optimální trakce v každé situaci.
Nevýhodou AWD systémů je vyšší hmotnost, složitější konstrukce, vyšší spotřeba paliva a náklady na údržbu.
4×4 – Připojitelný pohon všech kol
Zkratka 4×4 je často zaměňována s AWD, ale v praxi označuje poněkud odlišný systém – jedná se o připojitelný pohon všech kol, používaný především u off-roadových vozidel. V běžném režimu jede vůz pouze s pohonem jedné nápravy (většinou zadní), a teprve v případě potřeby si řidič může manuálně nebo automaticky připojit druhou nápravu, čímž vznikne pohon všech kol.
4×4 systémy bývají vybaveny redukční převodovkou, uzávěrkami diferenciálů a dalším příslušenstvím pro extrémní podmínky – například brodění, jízdu po kamení, písku či bahně. Typickým zástupcem vozidel s tímto systémem jsou legendy jako Jeep Wrangler, Toyota Land Cruiser nebo klasický Land Rover Defender.
Na rozdíl od AWD nejsou 4×4 systémy navrženy primárně pro použití na asfaltu – kvůli chybějícím mezinápravovým diferenciálům totiž může docházet k přetížení hnacích komponentů při jízdě po pevném povrchu se zapojeným pohonem všech kol. Proto se 4×4 systém zapojuje jen v případě potřeby – v náročném terénu nebo na kluzkém povrchu.
Jaký pohon tedy vybrat?
Volba pohonu závisí na způsobu používání vozu, jízdních preferencích i klimatických podmínkách. Zatímco FWD a RWD se hodí pro běžný provoz s různými důrazy na efektivitu a dynamiku, AWD přináší univerzální stabilitu a jistotu. Naopak 4×4 je doménou terénních specialistů, kteří potřebují maximální průchodnost v extrémních podmínkách. Při výběru je proto dobré zvážit nejen technické specifikace, ale i vlastní styl jízdy a typ prostředí, ve kterém se budete nejčastěji pohybovat.
